Tlukot lžící do starých hrnců, bláznivá básnička a výslužka napíchnutá na kovový rožeň. Taková je Blažejská koleda, po které chodí dům od domu školou povinní chlapci. Dluhonice jsou jedinou obcí, která starou tradici v původní podobě dochovala.
Blažejská koleda je podle dochovaných pramenů stará stovky let. Novodobá historie ji zná jako událost na podporu vesnického učitele, který chodil na obchůzku spolu s dětmi. Dnes je koleda pro chlapce spravedlivější. Chodí sice až po vyučování, ale výslužku si rozdělí rovným dílem. Dluhoničtí jsou na Blažejskou právem pyšní. Jsou totiž jedinou obcí u nás, kde se starobylý zvyk dochoval.
Stejně jako v dobách minulých, i dnes je pravidlem, že na svatého Blažeje chodí vesnicí pouze chlapci školního věku, tedy děti do patnácti let. Ještě po druhé světové válce se před zahájením obchůzky sloužila mše. Dříve také koledovalo i třicet hochů a chodili v každé době. Dnes počty koledníků kromě koronavirové pandemie ovlivňuje i fakt, že v Dluhonicích už není škola a skupina chlapců se musí koordinovat podle rozvrhu několika základních škol. Mezi místními je však pořád dost těch, kteří o tradici pečují.
Maminky chlapců se také starají o to, aby byla koleda náležitě zakončena, neodmyslitelnou hostinou. Svatý Blažej je předzvěstí masopustu, který je spojen s voděním medvěda. Tuto tradici v Dluhonicích drží také, stejně jako vynášení smrtky nebo dívčí koledu s jedličkou na květnou neděli. Více v reportáži.
