Z ubytovny do lepšího…

365

Aktuálně žije v Přerově na ubytovnách přes 300 osob. Další desítky rodin bydlí v sociálně vyloučených lokalitách a potýkají se s neschopností udržet si střechu nad hlavou. Pracovníci přerovského magistrátu sledují jejich životní situace a nabízejí pomoc tomu, kdo o ni stojí a aktivně spolupracuje. V opačném případě hrozí dlužníkům soudní vystěhování z bytu bez náhrady.

Z ubytovny do bytu 1+1 na Jižní čtvrť se v loňském roce podařilo umístit Janu Matysovou s druhem. Oba jsou zařazeni do programu “Tréninkového bydlení“. Sociální pracovnice Ilona Doležálková jejich domácnost navštěvuje pravidelně od července loňského roku.

„Paní Matysová je vzorná a moje práce je tím o něco lehčí. Chceme, aby si udrželi standardní bydlení, takže hlídáme platby v souvislosti s bydlením a pomáháme s hrazením dluhů,“ uvedla Ilona Doležálková z přerovského magistrátu.

Paní Matysová je na dávkách státní sociální podpory, pobírá příspěvek na živobytí a péči, doplatek na bydlení a splácí dluhy, každý měsíc 1500 korun.

„Svůj byt jsme měli na Palackého. Po rozvodu jsem musela pryč. Pak jsme byli po ubytovnách. A pak přišla tady ta radost. Fakt děkuji paní Doležálkové. Nebýt jí, tak opravdu nevím,“ svěřila se Jana Matysová.

Tréninkovým bydlením už prošlo 17 klientů, v tuto chvíli aktuálně řešíme 12 a pět už skončilo, z toho čtyři úspěšně a jeden neúspěšně. Neúspěch je na straně klienta. Například není schopen dodržovat platební morálku nebo si neudrží práci,“ řekla Romana Pospíšilová, vedoucí Odboru sociálních věcí a školství přerovského magistrátu.

Po zrušení ubytovny Českého červeného kříže se v péči sociálních pracovníků ocitl Václav Škývara. Pobírá dávky v hmotné nouzi a v krizovém bytě čeká na umístěnku do domu s pečovatelskou službou.

Město Přerov má celkem tři krizové byty. Dva pro jednotlivce a jeden pro rodinu s dětmi.

Sociální pracovníci odboru pracují s rodinami, které se potýkají s dluhovou problematikou, zejména se věnujeme nájemcům obecních bytů v lokalitě okolo nádraží. Snažíme se s nimi předcházet dluhům na nájemném a energiích. Pokud už ty dluhy vzniknou, tak jim pomáháme sepsat splátkové kalendáře a dodržovat splatnosti,“ doplnila Romana Pospíšilová.

„Pokud se ptáte na dlužné nájemné, tak v celkovém součtu se bavíme zhruba o tři čtvrtě milionu. Ty úroky vyskákaly z dlužného nájemného na zaokrouhleně pět milionů korun. My dneska máme 60 žalob. Než to ale dojde k exekutorovi, k soudu, tak s těmi, co mají zájem komunikovat, uzavíráme splátkové kalendáře,“ vysvětlil Michal Zácha, náměstek primátora.

V případě, že dlužník neuhradí vzniklou pohledávku v rámci splátkového kalendáře, zaniká mu nárok na obecní byt a končí na ulici nebo v ubytovně.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here