V uplynulých dnech si město Přerov připomnělo poválečný zločin, který se odehrál před 73 lety, v noci z 18. na 19. června, na Švédských šancích. Příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky na návrší nedaleko Horní Moštěnice nemilosrdně popravili 267 karpatských Němců, Maďarů a Slováků, vracejících se domů na rodné Slovensko.
Osudovou roli příběhu sehrálo nádraží, kde velící důstojník pluku Karol Pazúr na transport s civilisty narazil a osoby v něm označil za příslušníky SS.
K uctění památky zavražděných dětí, žen a můžu se konají každoroční vzpomínková shromáždění na městském hřbitově. Mária Pafčugová přišla na Švédských šancích o oba prarodiče a větší část rodiny. Do Přerova přijíždí pravidelně, v den piety.
„Měla jsem rok a půl, když se to stalo. Přišla jsem asi o 30 příbuzných hlavně z otcovy strany. Když si představím, že jsem v tom transportu mohla být také…“, neskrývá dojetí Mária Pafčugová, pozůstalá ze Slovenska.
Červnovou poválečnou tragédii nově připomíná také čtyřmetrový kříž na Švédských šancích z dílny uměleckého kováře Jiřího Jurdy, který v neděli odpoledne vysvětil přerovský kaplan.
Historici zločin na Švédských šancích řadí mezi nejhorší případy msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Širší veřejnost se o něm dozvěděla až po roce 1989. Ostatky téměř 200 žen a dětí byly v roce 2016 nalezeny na olomouckém hřbitově v Neředíně. Na společné místo k ostatkům mužů byly umístěny po dlouhých 72 letech.
