Skoro tři miliony korun stojí ročně likvidace černých sládek na území Přerova. I když jsou tu hned dva sběrné dvory – do nichž mohou lidé zdarma ukládat nepotřebné věci – téměř denně se pracovníci technických služeb setkávají s tím, že jim lidé u popelnic nechávají staré televizory, lednice, křesla, skříně, nebo dokonce i vybouraná bytová jádra.
„V letošním roce jsme zjistili na dvě desítky černých skládek,“ vypočítává zástupce ředitele přerovské městské policie Miroslav Komínek. „Není nic výjimečného vidět na ulici umyvadla, záchody, nebo i stavební odpady,“ potvrzuje vedoucí odboru majetku přerovského magistrátu Miloslav Dohnal. Samostatnou kapitolou jsou pak zahrádkářské kolonie. Tam lidé odhazují vysloužilé elektro, pneumatiky i hromady bioodpadu. „V Přerově je to nejvíce pod nemocnicí a další problematická lokalita je u Lověšic,“ uvedl Jiří Kantor z Technických služeb města Přerova.
Členům pracovní skupiny města, která se zabývá odpady, došla s nepořádkem u kontejnerů trpělivost. Požádali městské strážníky, aby se na znečišťovatele zaměřili a pokutovali je. „Na místě můžeme za tento přestupek uložit pokutu do deseti tisíc korun, nicméně máme pokyn předávat tyto případy do správního řízení,“ doplnil Miroslav Komínek. „Zakladateli černých skládek hrozí ve správním řízení pokuta až 50 tisíc korun,“ dodala tisková mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.
Pokud samotní Přerované nechtějí nést následky černých sládek v podobě zvýšení ceny za odpad, měli by i oni působit na lidi, kteří odkládají věci u kontejnerů. „Pokud ví, že například jejich soused takto nakládá s věcmi, měli by ho upozornit, že porušuje vyhlášku města a vystavuje se nebezpečí pokuty. A v případě, že nedojde k nápravě, mohou se občané s konkrétním podnětem obrátit na městskou policii,“ říká ředitel Městské policie Přerov Omar Teriaki. Právě Přerované si nemohou stěžovat, že by neměli kam ukládat odpad. Ve městě je 830 nádob na směsný odpad o objemu 1 100 litrů, 5 tisíc nádob o objemu 110 a 120 litrů, kromě toho jsou tu speciální nádoby na papír, sklo, plasty, drobné elektro, textil, bio odpad a olej. Dokonce ani pneumatiky nemusejí končit pohozené na ulici – lidé mají možnost je zdarma odkládat do pneuservisů, které jsou zapojené do kolektivního systému ELTMA a jsou označené jako místo zpětného odběru. „Ostatní objemné odpady mohou občané odkládat rovněž zdarma vždy na jaře a na podzim do přistavovaných velkoobjemových kontejnerů, nebo celoročně do sběrných dvorů – jeden je v ulici Na Hrázi, druhý v Želatovské ulici. Případně mohou věci odvézt přímo na skládku do Žeravic,“ připomíná Eva Kousalová z přerovského magistrátu.
Lichý je i argument od lidí, kteří tvrdí, že by klidně vysloužilou pračku či sedací soupravu odvezli do sběrného dvora, ale nemají auto. „My občanům Přerova a místních částí po předchozí domluvě za úplatu věci odvezeme – v případě domácího elektra zaplatí 120 korun za kus a v případě bytového zařízení 200 korun za kus. Věci ale musí být připraveny u vstupních dveří domu, nejsme stěhovací firma,“ podotýká náměstek Technických služeb města Přerova Tomáš Lolek. Zároveň zdůrazňuje, že za komunální odpad nemůže být v žádném případě považována stavební suť, jak si lidé mnohdy mylně myslí. „I s tím se setkáváme. Lidé si přestavují byty či domy a s klidným svědomím nám odloží věci na chodník nebo ke kontejnerovému stání – a považují za samozřejmost, že jejich nepořádek odvezeme,“ podotkl. Pravdu mají lidé v tom, že technické služby binec na ulici nenechají. Ale náklady na naftu a práci úklidových čet se mohou v příštích letech promítnout do takzvaného smetného, které se v Přerově drží už od roku 2013 na částce 650 korun. Maximální hranice poplatku za odpad je tisíc korun – teoreticky je tedy navýšení až o 350 korun na osobu možné. „Ročně za úklid černých skládek platíme 3 miliony korun, a přitom bychom mohli za tuto částku nechat opravit chodníky nebo silnice,“ konstatoval náměstek přerovského primátora Pavel Košutek.
