Led na zamrzlých vodních plochách rychle taje, teploty se už většinu dne drží pouze nad nulou. Zkoušet se na takové nestabilní ledové ploše pohybovat, je už v tuto chvíli velmi nebezpečné. Hrozí, propadnutí. Přesto se stále ještě najdou jedinci, kteří na led vstupují. Přerovští profesionální hasiči si proto na přerovské Laguně vyzkoušeli hned několik způsobů, jak mohou člověka z ledové vody co nejbezpečněji a nejrychleji vytáhnout. Podobné cvičení absolvují každý rok.
Přerovští profesionální hasiči ve středu v rámci odborné přípravy nacvičovali záchranu osob z ledové plochy. Právě v těchto dnech, kdy taje, je riziko propadnutí se do vody aktuální. Díky praktickému cvičení si hasiči mohou nanečisto vyzkoušet jednotlivé taktiky a postupy. „Lze to udělat prostřednictvím čtyřdílného nastavovacího žebříku nebo pomocí transportní páteřní desky. Na té záchranáři pomoví lany člověka vytáhnou ke břehu a předají zdravotní záchranné službě. Pokud ještě není sanitka na místě, hasiči poskytnou předlékařskou pomoc a zajistí teplotní komfort,“ upřesnil velitel zásahu Jan Štefan z HZS Olomouckého kraje Územního odboru Přerov. „Vytáhnout člověka z ledové vody dokáže i jeden záchranář, který zachraňovaného uchopí, lehne si na záda a svým tělem mu vytvoří oporu. V této poloze pak oba další hasiči přitáhnou na břeh,“ dodal Jana Štefan. „K záchraně člověka z ledové plochy můžeme použít i hadici přeloženou napůl. Tu provlečeme zachraňovanému pod paži a vytáhneme ho“, doplnil Miroslav Mikulík. „Když přijedeme na místo, musíme dobře vyhodnotit situaci, zjistit, zda není led měkký nebo popraskaný už od kraje, abychom se i my nedostali do složité situace. Také je potřeba si dávat pozor na to, aby nás zachraňovaný v nouzové situaci nestáhl pod led,“ vysvětlil záchranář Martin Hluší.
K zásahům tohoto typu mají hasiči k dispozici speciální vybavení. Patří k němu i suchý oblek. „Jeho součástí jsou holínky, které jsou pevně spojené se suchým oblekem, nutné jsou manžety okolo rukávů proti proniknutí vody, dále rukavice, kukla, helma a vesta,“ popsal výstroj Martin Hluší. „K tomuto typu událostí se vyjíždí v počtu 1+3. Suché obleky máme v zimním období připraveny u výjezdního vozidla, abychom si je mohli už cestou obléknout a na místě už byli připraveni přímo zasahovat,“ dodal Miroslav Mikulík.
Propadnout se do ledové vody není žádná legrace a je lepší se této životní zkušenosti vyhnout. Co ale dělat, když už se to přece jenom stane, ví člen týmu HZS Olomouckého kraje Územního odboru Přerov Václav Unger. „Důležité je zachovat klid a zkusit se dostat z vody ven na led, a to ve směru, z kterého jsme přišli. Tam je totiž velká naděje, že pokud se s námi předtím led nepropadl už dříve, můžeme se stejnou cestou vrátit zpět na břeh. Pokud se ale nedokážeme dostat ven, musíme šetřit síly a doufat, že nás někdo vytáhne nebo nám alespoň pomůže, protože bez pomoci to jde jen těžko,“ vylíčil Václav Uger. „V zimě jsme oblečeni do více vrstev, ty ve vodě nasáknou a naše hmotnost se rázem zvýší. V mokrém a těžkém oblečení se nám pak pohybuje hodně obtížně,“ doplnil Jan Štefan. Podle jeho názoru je ale nejrozumnější vůbec na neznámou ledovou plochu, o jejíž síle ledu lze pochybovat, vůbec nevstupovat. Stejně tak je dobré se jí vyhnout v době tání. Naštěstí v posledních letech zásahů tohoto typu hasičům ubylo. S největší pravděpodobností je to ale i díky tomu, že příležitostí i za bruslit na zamrzlých řekách a rybnících je i v zimním období méně.
