Vláda České republiky před několika dny dala definitivní stopku projektu vodního koridoru Dunaj Odra Labe. Ten byl terčem kritiky mnoha starostů dotčených obcí nejen na Přerovsku Obce se kvůli němu nemohly spoustu let rozvíjet, kvůli záboru pozemků pro budoucí výstavbu kanálu. Teď se jim uvolnily ruce, velká úleva je to i pro dlouhodobé odpůrce, ekology či krajináře. Představitelé Přerova to však vnímají i jako zmařenou šanci na další rozvoj Přerova.
Vize vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe v minulosti slibovala propojení středoevropské vodní cesty. Byla ale i terčem kritiky, zejména kvůli značné nákladnosti projektu a devastaci krajiny. Omezení představovala i územní rezerva, která blokovala rozvoj řady obcí.
Šestapadesát starostů se v minulosti připojilo k protestnímu memorandu proti stavbě kanálu. Jednou z mála radnic, která rozsáhlý projekt podporovala, byla ta přerovská. Přerov měl potenciál největšího vnitrozemského přístavu Evropy s adekvátními příležitostmi k jeho rozvoji. Teď je tato šance v nenávratnu.
Podle primátora však Přerov také netrpěl zábory pozemků, které by omezovaly jeho rozvoj ve smyslu výstavby. Zastavení Kanálu Dunaj-Odra-Labe naopak uvítali opoziční zastupitelé. Zastávají názor, že megalomanská vize nebrala v potaz zejména tvrdou realitu devastace krajiny a zcela odmítla údajný benefit obecně zmiňovaného přivedení většího množství vody do krajiny.
Kontroverzní projekt vodního koridoru Dunaj Odra Labe měl propojit tyto řeky pro lodní dopravu s vedlejšími efekty pro vodohospodářství, protipovodňovou ochranu a turismus. V posledních několika letech však byla významně zpochybňována ekonomická návratnost vzhledem k mnohamiliardové investici a kritika zaznívala i kvůli devastaci půdy a rizikům pro ochranu vod. Na tomto základě vzniklo v roce 2019 i memorandum proti průplavu, které podepsalo téměř šest desítek starostů.
Více ve videoreportáži…
