Lidská mysl je tak neskonale obsáhlá, že je v poznávání skoro bezednou hlubinou. Tento citát Jana Amose Komenského ponese podle schváleného návrhu replika studny v srdci Horního náměstí. Detaily projektu, ale i legendu o zlatém kapru, architektonický vývoj a množství archeologických nálezů si pak návštěvníci mohou prohlédnout na deseti informačních panelech, které město nechalo instalovat okolo šestice lip. Rekonstrukce místa má proběhnout ještě letos a město na ní vyčlenilo 3 miliony korun.
Debaty o možné podobě zaniklé studny v blízkosti přerovského zámku se rozběhly v roce 2019, kdy byla studna odkryta a předána k prozkoumání archeologům.
„Byla vytvořena pracovní skupina odborníků, složená z pracovníků odboru majetku, archeologů či památkářů. Studie v loňském roce spatřila světlo světa. Byla zpracována projektová dokumentace a podána žádost o vydání stavebního povolení. Předpokládáme, že v prvním kvartálu tohoto roku by povolení mohlo být vydáno a my bychom se mohli pustit do soutěže,“ řekl k procesu přerovský radní Michal Zácha.
Na realizaci celého projektu byla z městské kasy vyčleněna částka 3 miliony korun.
„Já jsem v souvislosti s alokovanou částkou zaznamenal i slova kritiky. V prvotním rozpočtu je zahrnuta jak výsadba, archeologický průzkum, projekt, tak vlastní dílo studny a jejího okolí. Já jsem tedy odkázán na položkový rozpočet a na to, co vytvořil projektant a my samozřejmě uvidíme, jak dopadne soutěž,“ vysvětlil Zácha.
Budoucí replika studny bude vystupovat nad terén, bude ji krýt kovový plášť s prostorem k sezení a skleněným průhledem na dno.
„Diskutovalo se několik variant od studny, která by mohla být funkční po kovové repliky s mříží,“ doplnil radní
Ke shodě dospěla pracovní skupina v případě návrhu Přemysla Krejčiříka. Ten k řešení místa přistoupil jako k připomínce zaniklé stavby.
„Je důležité si uvědomit, že v podzemí je stavba, tedy studna. My z ní dnes vidíme jen uzavření, zbytek zmizel. My jsme jí chtěli dát novodobou podobu, bude to novodobá věc, která říká, že jsme ve 21. Století. Kdybychom tam umístilo něco historizujícího, nebylo by to pravdivé. Náhodný návštěvník by si mohl myslet, že je to to původní, staré, a to nechceme. My odkazujeme na to, že tam třeba chodíval Jan Amos Komenský, ale podobu studny z jeho doby neznáme. Nejstarší dochovaná podoba je z roku 1898,“ popsal autor návrhu, architekt Přemysl Krejčiřík.
Autor návrhu zároveň ve shodě s pracovní skupinou reflektoval aktuální zdravotní stav stromů.
„Budováním něco nového něco starého končí. V tomto případě se bohužel jedná o šest vzrostlých lip. Ty prochází nepříznivých procesem už od roku 2006 a jejich čas se naplnil. Máme vydané rozhodnutí k jejich kácení, to bude účinné po vydání stavebního povolení k projektu studny,“ řekl vedoucí oddělení správy ostatního majetku a komunálních služeb, Petr Školoud.
Klima i prostředí Horního náměstí se v běhu času zásadně změnilo. Na dlážděném náměstí může v letním období teplota dosahovat až šedesáti stupňů celsia. Změnou proto musí projít i druhová skladba a technologie stavby, aby životní podmínky náhradní výsadby byly pokud možno optimální
„Lípy, které sem umístíme, budou vzrostlé. Budou pro ně připravené speciální kontejnery, které jsou technicky vybavené k tomu, aby stromy měly co největší šanci k přežití a mohly ihned plnit svoji funkci,“ dodal Petr Školoud.
Stavební práce se dotknou i širšího okolí studny a pod zem budou zavedeny takzvané prokořenitelné buňky pro tři malokorunné kultivary lípy velkolisté. Dřevo původních stromů, které v dohledné době čeká kácení, bude věnováno Střední škole řezbářské v Tovačově. Výrobky z tohoto dřeva by pak v budoucnu mohly zdobit veřejný prostor města.
