Nedokončená dálnice je už několik let hlavním přerovským tématem. V minulých dnech se plánovaná stavba D1 Říkovice – Přerov dostala opět na první stránky deníků. A to kvůli odvolání, které proti změně územního rozhodnutí na stavbu chybějícího desetikilometrového úseku podalo šest občanů z Dluhonic a tři spolky – Děti Země, Voda z Tetčic a občanské sdružení Krajina Dluhonice. Ředitelství silnic a dálnic potvrdilo, že tato odvolání mohou významně zkomplikovat stavbu, která má začít nejpozději příští rok, kdy pro ni končí výjimka EIA.
Účastníci řízení mají možnost se vyjádřit k podanému odvolání – město Přerov svého práva využilo a v pondělí 13. ledna odešel z přerovského magistrátu rozsáhlý osmistránkový dopis, v němž odbor rozvoje rozporuje či upřesňuje jednotlivé body v odvolání. „Úředníci šli opravdu do detailů a velmi precizně vše zdůvodnili. Hrajeme o čas, protože pokud propadne EIA, celý proces se zkomplikuje a dostavba dálnice se pro nás může stát vzdálenou budoucností – a to nechceme dopustit,“ uvedl radní pro dopravu Tomáš Navrátil. A vyjádřil se i primátor Přerova Petr Měřínský, který řekl: „Je to pro nás výsměch. Přerované se dusí v dopravně ucpaném Přerově, naše děti plní ordinace alergologů, my tu s policií korigujeme dopravu, aby se město nestalo úplně neprůjezdné – a aktivisté nejdříve stavbu rozporují kvůli křečkům v poli, nově jim pak vadí jeden strom v trase a náletové křoviny.“
Primátor se rovněž rozhodl seznámit občany v celém rozsahu s vyjádřením města (viz níže), které bylo zasláno na stavební odbor Magistrátu města Olomouce, neboť ten vydal územní rozhodnutí na stavbu. „Zhruba na konci ledna pak bude veškerá dokumentace převezena z olomouckého magistrátu na krajský úřad. Tady příslušné oddělení odboru strategického rozvoje veškeré náležitosti prozkoumá a odvolání buď zamítne, nebo potvrdí, nebo vrátí k dalšímu projednání,“ popsal postup vedoucí odboru rozvoje přerovského magistrátu Pavel Gala. Jak dále řekl, z hlediska výstavby dálnice by bylo nejlepší, aby na jaře tohoto roku padlo kladné rozhodnutí k povolení změny územního rozhodnutí, pak by následovala příslušná stavební povolení – a to hlavní povolení na trasu by řešilo Ministerstvo dopravy. „Další katastrofické scénáře nebudu zmiňovat, chci být optimistou a pevně věřím, že Ředitelství silnic a dálnic napne všechny síly, aby chybějící část dálnice D1 byla zahájena v roce 2021 a sloužila ke spokojenosti drtivé většiny Přerovanů,“ řekl na závěr Gala.
Poznámka: Z důvodu ochrany osobních údajů byla jména autorů odvolání anonymizována.
Dálnice D1 0136, stavba 0136 Říkovice – Přerov – vyjádření k podanému odvolání
Odbor koncepce a strategického rozvoje MMPr, oddělení koncepce a rozvoje města, které dle vnitřního předpisu č. 8/2018 Organizační řád, kterým se vymezují kompetence Magistrátu města Přerova, zastupuje v oblasti rozvoje město jako účastníka řízení dle zákonů, které přiznávají městu postavení účastníka řízení, obdržel Vaši výzvu k vyjádření se k podanému odvolání proti Rozhodnutí č. 82/2019 o změně územního rozhodnutí Městského úřadu Přerov č. 32/2006 č.j. SÚ3229/2005-Kl ze dne 03.03.2006 o umístění stavby ,,Dálnice D1 0136, stavba 0136 Říkovice – Přerov“.
Předmětný 10 km dlouhý úsek dálnice D1 0136 Říkovice – Přerov je posledním úsekem celé dálnice D1 Praha – Brno – Bohumín s návazností na polskou dálnici A1. V prosinci minulého roku (12.12.2019) byl zprovozněn navazující předposlední úsek dálnice D1 0137 Přerov – Lipník nad Bečvou. V souvislosti s velkými dopravními stavbami na průtahu městem I/55 MÚK S ČD, I/55 Přerov – průtah centrem, 1. etapa platí v současné době (do konce roku 2021) v Přerově zákaz vjezdu pro kamióny tranzitní dopravy nad 12 t a přesto se ve městě tvoří zácpy a v dobách dopravních špiček je město zcela neprůjezdné. Uvedený zákaz není možné prodloužit až do doby vybudování předmětného posledního úseku dálnice D1, stavby 0136, protože délka zákazu vjezdu je asi 23 km a délka stanovené objízdné trasy je asi 103 km. Z uvedených důvodů je nejvyšší prioritou města Přerova podpora všech kroků k dokončení dálnice D1.
Ke třem identickým odvoláním odvolatelů Ing. J. H., P. H. a J. H. uvádíme k bodu 2., že nedochází ke změně všech stavebních objektů, ale pouze některých SO. Nejdůležitějším stavebním objektem, který určuje umístění trasy celé stavby D1 0136 je SO 101 – Dálnice D1 km 75,300 – 85,400. Tento SO 101 však není navržen ke změně územního rozhodnutí o umístění stavby, z čehož vyplývá, že není pravda „, že dle výše uvedeného (napadeného – pozn. města) územního rozhodnutí dochází ke změně v umístění jednotlivých objektů, k jejich posunutí a změny výškového a směrového uspořádání jsou veškeré studie a to jak hlukové tak o vlivu na životní prostředí a vlivu na zdraví obyvatelstva dávno neaktuální“ anedochází k polohové, ani k výškové, změně hlavní trasy dálnice. Odvolatelé mají zřejmě na myslizměnu SO 209 – Estakáda v km 82,973 přes Bečvu a žel. trať Olomouc – Přerov, který nebudenadále zasahovat na pozemky v obci Přerov, v katastrálním území Dluhonice parc. č. 14/1 (ornápůda), parc. č. 15/2 (zahrada), parc. č. 1319 (orná půda), v obci Přerov, v katastrálním územíPřerov parc.č. 7108/165 (ostatní plocha). U tohoto mostního objektu (dvou dálničních mostů vedlesebe) sice dochází ke změně technického řešení, ze kterého vyplývá změna polohy a tvaru opěr a podpěr a mírná změna nivelety vozovek na mostech, poloha (osa) estakády se však nemění a zůstává stejná. Vzhledem k nutnosti plynulého napojení na nezměněnou niveletu hlavní trasy (SO 101) a limitující výšku trolejového vedení železniční trati č. 001/270 Olomouc – (Přerov) – Bohumín nemůže být výška výrazně změněna. Z uvedeného vyplývá, že změna proti původnímu povolenému (platnému) stavu není podstatná pro citované studie, které byly navíc aktualizovány. K bodu 5. konstatujeme, že do zastavěného území stavba zasahuje asi v 8 % své délky a do zemědělsky využívaných pozemků zasahuje více než v 80 % své délky, což dle našeho názoru přesně vystihuje konstatování, že „stavba je umístěna převážně v nezastavěném území na pozemcích s dosavadním využitím k zemědělským účelům“. Je pravdou, že stavba D1 0136 je v katastrálním území Dluhonice umístěna v délce asi 200 m v zastavěném území (na kterou přímo navazuje zastavěné území areálu PRECHEZA – KEMIFLOC v délce asi 600 m), které však není nijak napojeno na předmětnou stavbu dálnice, z čehož vyplývá, že dálnice bude převádět pouze tranzitní (průjezdnou) dopravu, což je v souladu s § 8 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, kde odst. (1) zní: „Dálnice a silnice mohou vést územím zastavěným nebo zastavitelným (dále jen „průjezdní úsek dálnice“ nebo „průjezdní úsek silnice“), pokud se tím převádí převážně průjezdná doprava tímto územím.“.
K odvolání pana M. T. lze konstatovat, že má v bodě 2. pravdu v tom, že se umístěná stavba dálnice nejen dotkne zastavěného území Dluhonic, ale jak jsme již uvedli v poslední větě předcházejícího odstavce, kde je také zdůvodněno, že dle našeho názoru nemůže jít o rozpor s citovaným odstavcem (1) zákona o pozemních komunikacích, protože průjezdní úsek dálnice bude převádět průjezdnou dopravu tímto územím, což citovaný odstavec (1) připouští slovy „… mohou vést územím zastavěným nebo zastavitelným …“. Uvedené konstatování platí nejen ve vztahu k místní části Dluhonice, ale i v širším pojetí místní dopravy v rámci celého správního území statutárního města Přerova, protože je evidentní, že mezi MÚK Přerov-západ a MÚK Přerov-sever bude místní (tedy ne průjezdná / tranzitní) doprava představovat jen malý zlomek dopravy v tomto úseku budoucí dálnice. Odvolatel dále v bodě 3. ztotožňuje pojem správního území statutárního města Přerova včetně všech jeho místních částí s pojmem „Přerov“ v jeho obecném chápání jako souvisle zastavěné části území města (v našem případě městské části Přerov I – město, včetně rozvojových ploch k ní přimknutých). Princip obchvatu obce (města) je odvedení rozhodující části radiální tranzitní dopravy mimo sídelní útvar a významné snížení její intenzity na stávajícím průtahu. Ve skriptech Dopravní inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Fakulty stavební (autoři M. Řezáč, J. Tichý, V. Škvain, 2010) jsou dopravní vazby v sídelním systému popsány, mimo jiné, takto: „Tangenciální dopravní vazby oproti radiálním vazbám nevedou centrem a díky tomu nedochází k jeho přetížení, pokud je tranzitní doprava využívá. Negativní dopady tak nezasáhnou centrum, ale pouze okrajové části městské zástavby. Propojením tangenciálních úseků nebo vybudováním zcela nové dopravní vazby pak může vzniknout okružní vazba. Tato vazba nejvíce odpovídá obchvatu města. Může vést jak v celém kruhu okolo města, tak v částečné kruhové dráze. Čtvrtým typem, který může představovat obchvat úzkého centra, je radiálně okružní systém. Díky němu se tranzitní doprava vyhne centru, ale zároveň se dostane do širšího centra.“ Obecně užívaným pojmem Obchvat Přerova je tedyčástečně okružní propojení radiálních silnic I. a II. třídy (od Hulína, Tovačova, Olomouce a Lipníkanad Bečvou) po obvodu zastavěných a zastavitelných ploch centra města, s vazbou naprůmyslové a rozvojové části na jižním a západním okraji města (jeho centrální části) a na obytnéa rozvojové části na severu centrální části města Přerova. (Pozn. odvolatelem popisovaná trasaLipnická – Polní a dále Velké Novosady – Tovární – Gen. Janouška je nazývána průtahem městaa je budována jako sběrná silniční komunikace – tedy ne dálničního typu.)
K odvolání Ing. P. J. a MUDr. H. J.
K bodu 1. Nezákonnost umístění SO 209 – Estakáda v km 82,973 přes Bečvu a žel. trať Olomouc – Přerov, že vlivem změny technického řešení dochází k posunu severní opěry (O21) asi o 20 m a jinému umístění většiny podpěr estakády proti platnému územnímu rozhodnutí, které odvolatelé nazývají nezákonným. V části Zapracování výstupů z hlukové studie z května 2016 v závěru k SO 702 – PHS Dluhonice km 82,8 až 84,2 se mimo jiné uvádí, že je potřeba, aby projektant provedl taková opatření, aby nedocházelo k výše uvedenému nežádoucímu šíření hluku (např. uzavření zrcadla mostu, použití málo hlučných uzávěrů mostní konstrukce, zamezení šíření hluku konstrukcí mostu). Statutární město Přerov předpokládá, že v detailních řešeních projektu ke stavebnímu povolení a v dalších stupních dokumentace stavby budou tato řešení navržena a při výstavbě také realizována. Domníváme se, že zákonnost územního rozhodnutí byla potvrzena rozsudkem nejvyššího správního soudu a je bezpředmětné zpochybňování jeho pravomocnosti.
V bodě 2. Nesoulad protihlukových opatření s občanskou zástavbou SO 702 – Protihluková stěna km 82,693 – 84,200 vlevo odvolatelé požadují provedení maximální výšky protihlukové stěny již cca od km 83,350. V již výše citovaném Zapracování výstupů z hlukové studie z května 2016 v závěru k SO 702 – PHS Dluhonice km 82,8 až 84,2 je mimo jiné uvedeno: „Za podmínek, že v Dluhonicích bude zrealizována PHS s upravenou geometrií, popsanou viz výše, bude zrealizován nízkohlučný povrch vozovky dálnice a nebude docházet k nežádoucímu šíření hluku (popsáno viz výše) lze předpokládat, že u obytné zástavby v Dluhonicích z dopravy na dálnici D1 nebude překročen hygienický limit hluku 60 dB v denní době a 50 dB v noční době. K uváděnému souběhu s realizovaným železničním koridorem, upřesňujeme, že se jedná o, v současné době realizovanou, Rekonstrukci žst. Přerov, 2. stavba, která výrazně sníží stávající hlukovou zátěž a to nejen výstavbou nové PHS v celé délce obytné zástavby v místní části Dluhonice (bude rekonstruován kompletní železniční spodek i železniční svršek s novým uložením kolejnic a redukcí počtu výhybek s výhledem na budoucí odstranění křížení traťových kolejí v případě realizace tzv. přesmyku Rokytnice v rámci navrhované Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba).
V bodě 3. Nevyřešené a nevyloučené riziko záplavových vod z přívalových dešťů z důvodu výstavby dálničního tělesa odvolatelé píší o „nepřekonatelné přehradě“ v km 83,500. Tento km se však nachází na mostním objektu estakády SO 209 vedle podpory P18 (km 83,509), která jistě netvoří „nepřekonatelnou přehradu“. Dešťové vody, včetně přívalových lze převést pod estakádou mezi podpěrou P18 a stávající polní cestou (např. odvodňovacím rigolem podél VPÚK). Pokud se odvolatelé obávají kumulace dešťových vod z tzv. „návodní strany“ násypu tělesa dálnice od konce estakády po MÚK Přerov-sever upozorňujeme, že toto je beze zbytku řešeno SO 390 – Retenční příkop km 83,60 – 84,95 a také SO 374 – Úpravy meliorací km 83,66 – 83,82, kterými jsou přebytečné dešťové vody odvedeny do Bečvy prostřednictvím SO 315 – Hlavní sběrač „B“.
K bodu 5. Porušení zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, § 8 Průjezdní úsek dálnice a silnice jsme se již podrobněji věnovali ve vyjádřeních výše uvedených odvolatelů.
K bodu 6. Vadný projekt – MÚK Přerov-sever se statutární město vyjádřilo prostřednictvím několika usnesení Zastupitelstva k jednotlivým předloženým návrhům řešení tohoto MÚK. Původní řešení trojlístkové křižovatky se semidirektní rampou bylo nahrazeno po kategorickém odmítnutí statutárního města Přerova navedení zbytkové silniční dopravy od Olomouce (stávající I/55) a od Prostějova (stávající II/150) do ulic obytné části Předmostí a jako náhrada požadovaného doplnění mostního objektu na dálničním přivaděči do centra Přerova včetně vybudování napojení přes komunikaci v ulici Staré Rybníky (silnice III/01857) do křižovatky u železničního podjezdu v prodloužení Velké Dlážky. Z podnětu MD byla v roce 2011 dokumentace podrobena expertizám, z nichž vzešel návrh úspor na výše uvedené stavbě. Na základě navazující studie mimoúrovňové křižovatky Přerov-sever byl její tvar změněn z trojlístkové na okružní. Následně ŘSD zadalo jinému projektantovi vypracování nové studie, jejímž účelem bylo navázat na předchozí návrh a nalézt technické řešení předmětné MÚK, které by přineslo podstatné úspory oproti DSP a současně neznamenalo faktické přerušení výhledové rychlostní silnice R55 (stavby D55 5502). Studie byla zpracována ve čtyřech variantách a předjednána na MD, které vybralo variantu č. 4. V této variantě je MÚK Přerov-sever řešeno jako útvarová křižovatka, okružního principu. Nejde v pravém smyslu slova o „rondel“, neboť jsou vyloučeny přímé kolizní body s dopravními značkami „Dej přednost v jízdě“ a připojení jízdních pruhů je zajištěno přídatnými pruhy či průplety. Jednou ze zásad návrhu nových variant bylo i připojení stávající sil. I/55. Tento požadavek města byl splněn, proto Rada města Přerova 23.10.2014 usnesením č. 3892/101/4/2014 Dálnice D1, stavba 0136, MÚK Přerov-sever 1. souhlasila se změnou tvaru mimoúrovňového křížení budoucí dálnice D1 se silnicí I/55 (budoucí R 55) Přerov-sever, která je částí stavby 0136 dálnice D1, za podmínky zařazení napojení této křižovatky na stávající silnici I/55 do stavby rychlostní silnice R55, stavby 5502 Kokory – Přerov a zařazení této křižovatky do úseků bez dálničního poplatku s tím, že změna územního rozhodnutí nebude příčinou oddálení začátku realizace stavby 0136, 2. žádala o urychlení přípravy a zahájení výstavby dokončení dálnice D1 v okolí Přerova. Více k technickému řešení MÚK uvádíme v našem stanovisku k námitce nebezpečnosti křižovatky v odvolání spolku Voda z Tetčic z. s.
Odvolání Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu (dále jen DZ) a odvolání Občanského sdružení Krajina Dluhonice, z. s. (dále jen KD) se liší jen částečně, přičemž odvolání DZ jeobsáhlejší. Téměř identické jsou texty některých bodů [rozdíly jsou jen v jejich číslování takto: 1.(DZ) = 1.(KD), 2.(DZ) = 2.(KD), 7.(DZ) = 3.2(KD), 8.(DZ) = 3.1(KD), 9.(DZ) = 3.3.(KD) = 4.(KD), část textu bodu 10. (10.1 – 10.6 DZ) přebírá KD jen asi ze ⅔ do kapitoly 3.4(KD)] a odvolání DZ obsahuje i některé dalšíbody [body 3., 4., 5., 6. a část bodu 10. (10.1, 10.2 DZ)], proto se vztahuje následující naše vyjádřeník oběma odvoláním současně, přičemž odkazy se vztahují na číslování bodů v odvolání DZ.
K bodu 1. Rozpor ust. § 23a zákona č. 256/2016 Sb. se směrnicí EIA uvádíme, že jsou napadána pravomocná rozhodnutí a závazná stanoviska, pokud se odvolatelé domnívají (jsou přesvědčeni), že byla vydána v rozporu s platnou legislativou, měli se proti nim odvolat před jejich nabytím právní moci nebo využít jiných možností k jejich zneplatnění dle platné legislativy, ale stavební úřad, dle našeho názoru, tuto pravomoc nemá, naopak má povinnost je do řízení zařadit. Dále se domníváme, že stavební úřad není oprávněn posuzovat soulad platné legislativy České republiky s legislativou Evropské unie, k tomu jsou určeny úplně jiné orgány a instituce a proto jsme přesvědčeni, že dokud nebude napadená platná legislativa zrušena, jsou citovaná závazná stanoviska platná a použitelná v řízeních vedených stavebním úřadem.
V bodě 2. Žádost dle ust.§ 149 správního řádu o přezkum zákonnosti závazného stanoviska EIA je předmětem změny platného územního rozhodnutí z roku 2006 jen změna některých stavebních objektů, nikoliv změna umístění celé stavby D1 0136. Nejdůležitějším stavebním objektem, který určuje umístění trasy celé stavby D1 0136 je SO 101 – Dálnice D1 km 75,300 – 85,400. Tento SO 101 však není navržen ke změně územního rozhodnutí o umístění stavby, tedy není předmětem řízení o změně územního rozhodnutí. Z uvedeného důvodu stavební úřad, dle našeho názoru postupoval správně, když se nezabýval změnou trasy dálnice přestavovanou SO 101 prostorově umístěnou pravomocným územním rozhodnutím z roku 2006.
V odvolání uvedená historie pouze dokumentuje délku, složitost a kontinuitu přípravy předmětné stavby, která měla být původně realizována v mírném předstihu před následujícím úsekem D1 0137, později s ním měla být uvedena do provozu současně a nakonec byl navazující úsek již realizován a uveden do provozu, kdežto u tohoto úseku stále není vydané územní rozhodnutí o změně některých stavebních objektů této stavby pravomocné. Důsledkem tohoto stavu kolabuje doprava nejen na průjezdních (tranzitních) silnicích, ale v celém širším centru města Přerova.
K odvoláními napadeném procesu EIA a domnělé nezákonnosti stanovisek EIA jsme se vyjádřili již v předcházejícím bodě (nezpochybňujeme jejich platnost, naopak se domníváme, že jsou platná a pravomocná) jen doplňujeme poznámky k některým zdůvodněním uvedeným v tomto bodě odvolání. Odvolatelé ztotožňují pojem správního území statutárního města Přerova včetně všech jeho místních částí s pojmem „Přerov“ v jeho obecném chápání jako souvisle zastavěné části území města (v našem případě městské části Přerov I – město, včetně rozvojových ploch k ní přimknutých). Slovní spojení „obchvatová komunikace“ nevylučuje průchod zastavěným nebo zastavitelným územím (více ve vyjádření k bodu 3. odvolání pana M. T.). K dotčení hřiště v Dluhonicích není pravdivé tvrzení, že „… de facto má dojít k likvidaci tohoto hřiště, a to (stále) bez náhrady.“, protože v rámci kompenzací je připravována výstavba nového sportovního areálu nad rámec náhrady hřiště TJ Sokol Dluhonice po dobu výstavby. Aby mohl být vybudován trvalý sportovní areál na současné úrovni připojilo se statutární město Přerov k jeho přípravě a spolufinancování výstavby (stávající hřiště bude po realizaci dálnice vráceno zpět do užívání obyvatelů Dluhonic).
K bodu 3. Žádost o přezkum ostatních závazných stanovisek podle ust. § 149 správního řádu máme z hlediska samosprávy města Přerova následující postřehy: odvolatel (DZ) napadá výběr jen některých požadavků v podmínce č. 7, v podmínce č. 10 a v podmínce č. 19 napadeného rozhodnutí uvedených slovem „zejména“, přitom je ve všech citovaných podmínkách výslovně uvedeno „… budou dodrženy podmínky uvedené v …“, proto se domníváme, že stavební úřad žádnou z podmínek nevynechal, jen zdůraznil některé z nich.
DZ navrhují v podbodě 3.1 a v podbodě 3.5 do citovaných závazných stanovisek doplnit další odrážky, což není v kompetenci stavebního úřadu. Domníváme se, že navržené odrážky navíc vyplývají z legislativy a jejich uvedení není nutné. V podbodě 3.3 odvolatel (DZ) zpochybňuje kompletnost DÚR z prosince 2016, která byla podkladem pro závazné stanovisko KHS OK, na které odkazuje podmínka č. 17 napadeného rozhodnutí. Dle našeho názoru takové zpochybňování je neodůvodněné a nic mu nenasvědčuje. Odvolatel (DZ) požaduje v podbodě 3.4, aby ministr životního prostředí změnil závazné stanovisko MŽP citované v podmínce č. 18, což není v územním řízení možné a ani v kompetenci stavebního úřadu toto požadovat. Podbod 3.6 zpochybňuje aktuálnost závazného stanoviska HZS OK, které cituje DÚR z roku 2015, domníváme se, že pokud nejde jen písařskou chybu v roce (k žádosti přiložena DÚR z roku 2016), byly rozdíly mezi oběma verzemi z hlediska chráněných zájmů HZS nerelevantní a stanovisko je platné (běžně se dokumentace v průběhu inženýrské činnosti upravuje podle závazných stanovisek a ostatních doručených vyjádření a stanovisek a pokud změny neodporují textům již doručených stanovisek nebo nemají na ně jiný vliv /např. vložením nového objektu/, často po telefonické konzultaci, není vyžadována aktualizace již doručených stanovisek) navíc u veřejné vyhlášky má každý možnost v řízení soulad svých vyjádření a stanovisek zkontrolovat. Dále v tomto bodě odvolatel (DZ) opět žádá změnu závazného stanoviska doplněním dalšího požadavku o předložení DSP, HMG, POV a organizaci dopravy před stavebním řízením. K doplnění stanoviska platí již výše uvedený náš názor, že toto není v kompetenci stavebního úřadu a k obsahu požadavku připomínáme, že nejen s HZS, všemi složkami IZS a DOSSy probíhají konzultace a jednání v celém průběhu dalších stupňů přípravy (DSP, PDPS, RDS) i v průběhu celé realizace stavby (v tomto případě před a v průběhu řízení o místní úpravě provozu), proto je podle našeho názoru tento požadavek nadbytečný.
K bodu 4. Absence přezkoumatelných důvodů o vypořádání námitek č. 2 ze dne 7.5.2018 jsme po prostudování přesvědčeni, že se stavební úřad zabýval všemi skutečnostmi zde uvedenými v odrážkách 1 – 9 a posoudil, přezkoumal a zkontroloval napadené skutečnosti, i když to v rozhodnutí není výslovně uvedeno. Totožnost námitek z roku 2018 jsme nezkoumali, nicméně v odvoláních k rozhodnutí, která jsou předmětem tohoto vyjádření v tomto oddíle jsme v textu odvolání KD od str. 2 do konce odvolání na str. 18 nalezli navíc pouze „z rozmaru“ a „mj.“ naopak z téměř identického textu odvolání DZ zde chybí, mimo výše uvedených rozdílů, pouze text „přes Posázaví“, „jak Děti Země navrhují“ a „viz také uložená podmínka č. 13“ a dva ilustrační obrázky polepení PHS v bodě 7. – posouzení míry totožnosti ponecháváme na odvolacím orgánu.
Vlivu na krajinný ráz se rozhodnutí věnuje na několika místech, kde např. na str. 119 oznamuje, že „K žádosti žadatel dále připojil dokladovou část dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, která obsahuje kromě jiného průzkumy a studie. Konkrétně se jedná …, „Posouzení vlivu stavby na krajinný ráz“, zpracované Ecological Consulting a.s. v 07/2019.“ Na téže a následující straně uvádí, že „Součástí dokladové části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí jsou dále závazná stanoviska, stanoviska a rozhodnutí dotčených orgánů na příslušném úseku státní správy a vyjádření a stanoviska vlastníků a správců sítí dopravní a technické infrastruktury. Jedná se o tyto podklady:“ mimo jiné i „závazné stanovisko Magistrátu města Olomouce, odbor životního prostředí, oddělení péče o krajinu a zemědělství ze dne 08.08.2019 č.j. SMOL/201947/2019/OZP/PKZ/Ci (vliv stavby na krajinný ráz);“. Poté na str. 124 oznamuje, že „Konkrétně bylo předloženo „Posouzení vlivu stavby na krajinný ráz“ vypracovaný ECOLOGICAL CONSULTING a.s. v 07/2019, dále byla upravena dokumentace pro vydání územního rozhodnutí … a byla doložena aktualizovaná vyjádření, stanoviska a závazné stanoviska … a závazné stanovisko Magistrátu města Olomouce, odbor životního prostředí, oddělení péče o krajinu a zemědělství (vliv stavby na krajinný ráz).“ Dále na str. 168 je uvedeno „Stavební úřad této námitce vyhověl, neboť ŘSD ČR nechalo vypracovat studii „Posouzení vlivu na krajinný ráz stavbou D1, 0136 Říkovice – Přerov“ (7/2019, 52 stran) a do spisu bylo vloženo závazné stanovisko k zásahu do krajinného rázu (5 podmínek) ze dne 8. 8. 2019, č.j. SMOL/201947/2019/OZP/PKZ/Ci od MM Olomouc. K těmto skutečnostem Děti Země nemají žádných námitek.“ V souvislosti s námitkami KD je na str. 169 znovu uvedeno „K námitce – požadavku zpracování a doplnění studie „Posouzení vlivu na krajinný ráz stavbou D1, 0136 Říkovice – Přerov“ do projektové dokumentace bylo vyhověno, tuto studii vypracovala firma ECOLOGICAL CONSULTING a.s., a k této studii bylo Magistrátem města Olomouce, Odborem životního prostředí vydáno dne 09.08.2019 pod č.j. SMOL/201947/2019/OZP/PKZ/Ci kladné závazné stanovisko. Účastníky řízení a dotčené orgány s těmito podklady seznámil stavební úřad ve vyrozumění o nových podkladech dne 16.08.2019 pod č.j. SMOL/206922/2019/OS/US/Sem.“
K požadavku odvolatele DZ „… je nutné mít ve spise závazné stanovisko EIA pro DÚR, nikoliv pro DSP.“ se domníváme, že tím, že již v průběhu řízení o změně územního rozhodnutí byla DSP před dokončením a byla v rámci inženýrské činnosti předložena k vyjádření orgánu ochrany přírody a proto již bylo vydáno závazné stanovisko k projektové dokumentaci, která je podrobnější, přesnější a rozpracovává DÚR do technických podrobností, musí být v souladu s DÚR předloženou k žádosti o změnu ÚR není podle našeho názoru nutné dokládat ještě další závazné stanovisko, neboť by orgán ochrany přírody zcela jistě nevydal souhlasné stanovisko k DSP, kdyby měl výhrady ke změně umístění stavby.
K bodu 5. Absence uložení pěti požadavků závazného stanoviska MM Olomouc ze dne 8.8.2019, čj. SMOL/201947/2019/OZP/PKZ/Ci uvádíme, že toto závazné stanovisko je v rozhodnutí mnohokrát uvedeno (viz předcházející bod) a jak už jsme několikrát uvedli výše, stavební úřad dle našeho názoru neuvedením některé z podmínek nezpůsobil jejich neplatnost, neboť závazné stanovisko bylo doplněno do dokladové části dokumentace, která bude stavebním úřadem ověřena a tím se stane závazným vyhotovením DÚR pro všechny další stupně přípravy a realizace stavby.
V bodě 6. Absence dokladů o plnění rozhodnutí KÚ ze 24.5.2017, čj. KUOK 25422/2017 výjimce je uveden požadavek č. 17 citovaného rozhodnutí o výjimce: „Pro další stupeň přípravy stavby bude vypracován dokument Projekt ochranných opatření (POO) pro zasažené citlivé lokality, který stanoví přesná opatření pro realizaci jednotlivých stavebních objektů v těchto citlivých lokalitách. Investor zajistí zaslání tohoto dokumentu v tištěné nebo elektronické podobě povolujícímu orgánu ochrany přírody, nejpozději do 31.12.2017“ Vzhledem k tomu, že POO mělo být doručeno povolujícímu orgánu ochrany přírody (KÚOK) nemáme jak tuto skutečnost ověřit. Jsme přesvědčeni, že dalším stupněm přípravy je myšlena projektová dokumentace (DSP) a přepokládáme, že POO bude jeho součástí jako dalšího stupně přípravy (o jeho doložení ke změně ÚR, které je stejným stupněm přípravy, ve výše uvedeném textu není zmínka). K vyjádření ŘSD ke kasační stížnosti se nevyjadřujeme, protože se nejedná o vyjádření k tomuto řízení a přesně neznáme souvislosti, jak byl „podklad“ změny ÚR myšlen (např. tak, že POO je zapracován již do změny ÚR, přestože je POO vypracováno pro další stupeň?)
V bodě 7. Námitky proti uloženým podmínkám napadeného rozhodnutí odvolatelé požadují změnu podmínky č. 12 o přesném způsobu vypískování proužků na průhledných PHS, která se v řízení o umístění (změny) stavby jeví nadbytečnou (na rozsah a umístění PHS tato podmínka nemá vliv), naopak znění této podmínky tak, jak je uvedena v rozhodnutí považujeme za opodstatněnou v původním znění o upřesnění v dalším stupni (DSP) ke stavebnímu řízení.
V bodě 8. Absence přesvědčivých dokladů o souladu záměru se ZÚR – rozpory dotčených orgánů požadují odvolatelé doložení dokladů o souladu záměru se ZÚR. Soulad jakéhokoliv záměru se ZÚR posuzuje jedině úřad územního plánování příslušného krajského úřadu, v tomto případě KÚOK, které je doloženo (čj. KÚOK 90707/2018 z 30.08.2018) a jsme přesvědčeni, že není důvod o tom pochybovat.
V bodě 9. Absence dokladů o reálné aplikaci zákona č. 416/2009 Sb. požadují odvolatelé „… jednoznačně doložit, že umisťovaná dálnice D1 0136 probíhá skutečně za aplikace zákona č. 416/2009 Sb., …“. Už z porovnání názvu stavby „Dálnice D1, stavba 0136 Říkovice – Přerov“ s přílohou k zákonu č. 416/2009 Sb., kde je v bodě 1.1 Dálnice D1 uvedena vyplývá, že zákon v platném znění se na dostavbu dálnice D1 tento zákon vztahuje. Jsme přesvědčeni, že z uvedeného důvodu je v rozhodnutí předmětný zákon oprávněně citován bez doložení dokladů (domníváme se, že právě kvůli předcházení sporům byla příloha při novelizaci zákona vložena). V bodě 10. Připomínky k obsahu napadeného rozhodnutí – rozpory a nelogičnosti jsou uvedeny domnělé skutečnosti a závěry odvolatelů se váží ke správnímu řádu a k úkonu správního řízení uvádění námitek, podmínek, požadavků a připomínek a jejich vypořádání bez vztahu k jejich věcnému obsahu, proto se k tomuto bodu nevyjadřujeme.
K odvolání spolku Voda z Tetčic z. s. lze konstatovat, že jsou v něm (jak odvolatel sám uvádí) zopakovány jeho námitky z celkem tří podání v průběhu řízení (celkem 13 námitek, z nichž dvě z nich [1. a 5.] jsou označeny, že nejsou součástí odvolání). Všechny námitky jsou celé citovány v odůvodnění napadeného rozhodnutí. V úvodní části trasa přes zastavěné území obce se omezuje jen na komentování situace a obecné proklamace, není přesně uvedeno, co se namítá. Další tři námitky se věnují územnímu řízení (resp. řízení o změně ÚR) a jeho procesu, odvolatel de facto určuje, co a jak má dělat a komentuje dosavadní průběh – opět není jednoznačně uvedeno, co se namítá. Další námitka k rozporu s územně plánovací dokumentací je dále rozvinuta v odvolání, ve kterém je napadáno stanovisko čj. KÚOK 90707/2018 z 30.08.2018 o souladu se ZÚR. Jak už jsme uvedli výše soulad jakéhokoliv záměru se ZÚR posuzuje jedině úřad územního plánování příslušného krajského úřadu, v tomto případě KÚOK, které je doloženo, a jsme přesvědčeni, že není důvod o jeho správnosti pochybovat. Dále podle nás správná aplikace legislativy o podmiňujících stavbách u veřejně prospěšných staveb zasahující mimo vymezený koridor jako nedílnou součást hlavní veřejně prospěšné stavby D1 a z toho důvodu nevyhovění námitkám pí A. Ž. je vydávána za důkaz nezákonnosti rozhodnutí. Další bod námitky Předmět územního řízení o změně ÚR a rozpor se stavebním zákonem se omezuje na citace ze stavebního zákona, citaci některých SO, které nejsou předmětem změny ÚR a opět předjímá co a jak má stavební úřad dělat, bez jednoznačného uvedení námitky (není nám jasné, k čemu by se mělo vyjadřovat). V další námitce uvedené v odůvodnění rozhodnutí Nesplnění požadavků DOSS pro ochranu přírody odvolatel nesouhlasí s plánem ŘSD zahrnutí požadavku na vybudování biokoridorů do Plánů společných zařízení komplexních pozemkových úprav a obviňuje Státní pozemkový úřad z pouhého slibování. Podle odvolatele neexistuje tedy jistota ani vynutitelnost realizace náhradních biokoridorů a z toho vyvozuje, že podmínky DOSS tak nejsou splněny. My se naopak domníváme, že realizace biokoridorů po dokončení výstavby dálnice je logickým a správným záměrem, který zajistí, že vybudované biokoridory nebudou opět poškozeny další stavební činností. V dalším bodě námitek citovaném v odůvodnění rozhodnutí Plnění podmínky rozhodnutí o ochraně přírody (opět nerozvedený v odvolání) odvolatel požaduje doložit jak byla splněna podmínka č. 17 výroku výjimky č.j. KUOK 25422/2017 datované 24.05.2017. Požadavek č. 17 citovaného rozhodnutí o výjimce zní: „Pro další stupeň přípravy stavby bude vypracován dokument Projekt ochranných opatření (POO) pro zasažené citlivé lokality, který stanoví přesná opatření pro realizaci jednotlivých stavebních objektů v těchto citlivých lokalitách. Investor zajistí zaslání tohoto dokumentu v tištěné nebo elektronické podobě povolujícímu orgánu ochrany přírody, nejpozději do 31.12.2017“ Vzhledem k tomu, že POO mělo být doručeno povolujícímu orgánu ochrany přírody (KÚOK) nemáme jak tuto skutečnost ověřit. Jsme přesvědčeni, že dalším stupněm přípravy je myšlena projektová dokumentace (DSP) a přepokládáme, že POO bude jeho součástí jako dalšího stupně přípravy (o jeho doložení ke změně ÚR, které je stejným stupněm přípravy, ve výše uvedeném textu není zmínka). K bodu námitek Podklady rozhodnutí se nevztahují k předmětné DÚR je v odvolání přidána citace z rozhodnutí týkající se seznámení s podklady rozhodnutí (Sdělením z 19.09.2019). Odvolatel zpochybňuje aktuálnost podkladů slovy „Většina podkladů rozhodnutí, stanovisek, koordinovaných stanovisek a závazných stanovisek, rozhodnutí a vyjádření je však datována před 12/2016“ k tomu připomínáme, že v r. 2008 byla vypracována dokumentace pro stavební povolení (DSP) stavby podle tehdy platného (původního) územního rozhodnutí. Tato dokumentace byla podrobena expertizám, jejichž závěry byly projednány dne 05. 10. 2011 na GŘ ŘSD ČR v Praze. Výstupem z projednání byl návrh úspor na předmětné stavbě D1 0136 a od r. 2012 byly zpracovávány jednotlivé dokumentace změny některých objektů stavby. V průběhu zpracovávání se pak ukázalo, že některé objekty mají vliv na jiné objekty, mnohdy jsou to jen marginální změny, přesto musely být následně přidávány k měněným objektům. Je logické, že v průběhu zpracování byly navržené změny předkládány k vyjádřením a stanoviskům (některé i několikrát z důvodu dalších vynucených změn), pokud již dále nedošlo k dalším změnám, mohou být, dle našeho názoru, doložena i tato průběžná stanoviska (běžně se dokumentace v průběhu inženýrské činnosti upravuje podle závazných stanovisek a ostatních doručených vyjádření a stanovisek a pokud změny neodporují textům již doručených stanovisek nebo nemají na ně jiný vliv /např. vložením nového objektu/, často po telefonické konzultaci, není vyžadována aktualizace již doručených stanovisek). Dalším důvodem doložení nejen posledních, ale i starších stanovisek může být i to, že se konečná (poslední) vyjádření a stanoviska odvolávají na dílčí (předcházející) vyjádření a stanoviska (mohou být měněny jen jejich části), která pak musí být také doložena. Dále se domníváme, že tím, že již v průběhu řízení o změně územního rozhodnutí byla DSP před dokončením a byla v rámci inženýrské činnosti předložena k vyjádření orgánu ochrany přírody a proto již bylo vydáno závazné stanovisko k projektové dokumentaci, která je podrobnější, přesnější a rozpracovává DÚR do technických podrobností, musí být v souladu s DÚR předloženou k žádosti o změnu ÚR není podle našeho názoru nutné dokládat ještě další závazné stanovisko, neboť by orgán ochrany přírody zcela jistě nevydal souhlasné stanovisko k DSP, kdyby měl výhrady ke změně umístění stavby. Podezření odvolatele, že žadatel podvádí, dokládá slovy „Proto je zvláštní, že stanovisko EIA ještě vůbec obsahuje nějaké podmínky, například na straně 4 uzavření zrcadla estakády.“. Podle našeho názoru právě tato slova naopak dokazují, že je doloženo opravdu aktuální stanovisko, protože požadavek na uzavření zrcadla estakády vyplývá až ze Zapracování výstupů z hlukové studie k dokumentaci pro stavební povolení DSP. V dalším bodě námitek citovaném v odůvodnění rozhodnutí Námitka nebezpečnosti křižovatky jsou uvedeny jen články z tisku, ale žádné zamítavé stanovisko příslušného dotčeného orgánu. Přiznáváme, že původní řešení trojlístkové křižovatky se semidirektní rampou je standardním běžně používaným řešením, kdežto změněná MÚK Přerov-sever řešená jako útvarová křižovatka, okružního principu je netradičním řešením z velké části vynuceným odmítnutím statutárního města Přerova navedení zbytkové silniční dopravy od Olomouce (stávající I/55) a od Prostějova (stávající II/150) do ulic obytné části Předmostí (další podrobnosti uvádíme ve vyjádření k bodu 6. odvolání Ing. P. J. a MUDr. H. J.). Podle technické studie D1 0136, MÚK Přerov-sever ze září 2014 tato „Varianta 4 je výhodná z hlediska bezpečnosti provozu – rychlost vozidel na nejvíce zatížených směrech je sice snížena na 60 km/h, ale v rozštěpu R55 (dnes D55 5502) a ve směru Přerov – Olomouc budou i u této varianty vozidla komfortně projíždět křižovatkou beze změny jízdního pruhu. … Po zvážení všech výhod a nevýhod doporučujeme pro další přípravu variantu 4, která při značné míře úspor přináší i nezanedbatelné výhody z hlediska bezpečnosti a plynulosti dopravy.“ Na základě tohoto doporučení technické studie Ministerstvo dopravy vybralo k další přípravě toto řešení MÚK.
K Posouzení stavby na krajinný ráz z července 2019, které je dalším bodem námitek v odvolání doplněném citací z rozhodnutí o nevyhovění námitce jsme se vyjádřili již v bodě 4. Absence přezkoumatelných důvodů o vypořádání námitek č. 2 ze dne 7.5.2018 odvolání Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu. Poslední námitkou odvolatele K závaznému stanovisku ohledně podmínek souhlasu podle ustanovení § 12 zákona 114/1992 Sb., která opět není v odvolání rozvinuta o další argumenty, uvádíme, že odvolatel má připomínky k obsahu závazného stanoviska orgánu ochrany přírody MMOL, které stavební úřad nemůže v řízení měnit ani jinak doplňovat (navíc jeho připomínky nejsou k umístění stavby, ale jsou jen upřesňující a lze je uplatnit ve stavebním řízení na PHS).
Vypořádání námitek odvolatele Voda z Tetčic v odůvodnění rozhodnutí je sice stručné (jak je uváděno některými dalšími odvolateli), ale dle našeho názoru dostatečné. V dalších bodech (14 – 19 vč. jejich podbodů) v odvolání uvedených jako „Další odvolací námitky“ jsou napadány výhradně postupy a procesy EIA, vlastní územní řízení a závazná stanoviska dotčených orgánů státní správy na jednotlivých úsecích zájmů chráněných zvláštními předpisy, k nimž se samospráva statutárního města Přerova nemůže vyjádřit.
Po prostudování všech doručených odvolání a na základě výše uvedeného společného vyjádření ke třem identickým odvoláním odvolatelů Ing. J. H., P. H. a J. H., odvolání pana M. T.,
odvolání Ing. P. J. a MUDr. H. J.,
odvolání Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu (dále jen DZ) a odvolání Občanského sdružení Krajina Dluhonice, z. s. (dále jen KD), které se liší jen částečně (rozdíly jsou uvedeny) a odvolání spolku Voda z Tetčic z. s.
jsme z hlediska zájmů statutárního města Přerova (mimo posouzení postupy a procesy EIA, vlastní územní řízení a závazná stanoviska dotčených orgánů státní správy na jednotlivých úsecích zájmů chráněných zvláštními předpisy, k nimž se samospráva statutárního města Přerova nemůže vyjádřit) došli k závěru, že lze odvolacímu orgánu za statutární město Přerov doporučit zamítnutí všech výše uvedených odvolání a potvrzení předmětného Rozhodnutí č. 82/2019 o změně územního rozhodnutí Městského úřadu Přerov č. 32/2006 č.j. SÚ-3229/2005-Kl ze dne 03.03.2006 vydaného Magistrátem města Přerova, Odborem stavebním, oddělením územně správním pod čj. SMOL/240886/2019/OS/US/Sem (sp. zn.: S-SMOL/175637/2018/OS) v Olomouci 19.11.2019.
Jak vyplývá z úvodu tohoto vyjádření i z dále uvedené podpory a spoluúčasti města na budování moderního trvalého sportovního areálu v rámci kompenzací zásahu dálnice do místní části Dluhonice podporuje urychlenou dostavbu dálnice jako součást skeletu transevropské dopravní sítě TEN-T i obchvat našeho města. V této souvislosti informujeme, že Výbor místní části Dluhonice v současné době již nepožaduje odsunutí Dálnice mimo zastavěnou oblast, jak stále požadují někteří odvolatelé.
Zdroj: www.prerov.eu
