V okolí přerovského kostela sv. Vavřince probíhají rozsáhlé stavební úpravy, farnost tady buduje nový systém na zachycení dešťové vody ze střech kostela, fary a centra Sonus. Voda bude po dokončení svedena do podzemní retenční nádrže, která vznikla na farní zahradě. Na stavbě pracoval také archeolog, který ve výkopech zachytil pravěkou keramiku nebo barokní mince.
Stavební práce probíhají především kolem kostela sv. Vavřince a na farní zahradě, v tuto chvíli už je část nových svodů dešťové vody napojena do retenční nádrže. „Je to z operačního programu životní prostředí, kdy jsme získali dotaci na to, abychom mohli svést veškerou dešťovou vodu do retenční nádrže. Další věc, která se tím řeší je to, že kostel, který už je delší dobu napojený na kanalizaci tak už mnohé svody nevyhovovaly, byly ucpané. A vlhkost potom šla pod základy a znehodnocovala kulturní památku,“ popsal farář farnosti sv. Vavřince Josef Rosenberg.
„Voda je svedena ze tří střech, které jsou v blízkosti. Je to z budovy fary, centra Sonus a kostela sv. Vavřince. Voda je svedena do nádrže o objemu 27 kubíků,“ doplnila technická administrátorka farnosti Irena Mrvová.
Na stavební práce získala farnost dotaci z Ministerstva životního prostředí. „Celkové náklady na akci jsou 4,3 milionu, z toho 80 % máme dotaci. Zbylé prostředky hradí farnost, tyto prostředky jsme si zapůjčili, protože na to aktuálně nemáme finance ale s výhledem, že ušetříme za stočné z dešťové vody,“ dodal Josef Rosenberg.
Stavební práce probíhají pod dohledem archeologa, nejstarší známky osídlení zachytil při hloubení retenční nádrže. „Nejstarší je povodňová náplava řeky Bečvy, která je tvořena písčitým sedimentem, na ní se nachází tmavě hnědý horizont datový do doby bronzové a do kterého byl zahlouben sídlištní objekt z tohoto období před 3000 lety a na dně toho objektu se nám podařilo vyvzorkovat několik zlomků pravěké keramiky,“ popsal archeolog Zdeněk Schenk.
Ve výkopech kolem kostela sv. Vavřince se nacházely památky z období baroka. „Jedná se zejména o soubor novověkých mincí ze 17. a 18. století a potom bych zdůraznil dva křížky, v jednom případě jde o torzo kříže typu Caravaka a ve druhém případě o nádherný barokní křížek s ukřižovaným Kristem,“ vysvětlil Zdeněk Schenk.
Další nálezy tvoří raně novověké kamnové kachle, na nejzajímavější z nich je velmi detailně vyobrazena postava šlechtice v dobovém oděvu.
