Nízký počet srážet v zimě i v jarních měsících způsobili na Přerovsku i v dalších částech kraje závažné problémy se suchem, to trápí především zemědělce. Plodiny se někde vůbec neuchytily nebo potřebují stálou závlahu, vodu ale není odkud brát.
Se suchem bojují velká zemědělská družstva i drobní pěstitelé, teplé a větrné počasí výrazně vysušuje půdu, rostliny jsou proto malé nebo mají problém vůbec začít růst. „Letos chmel má další rok, kdy začíná, dá se říci, neslavně, protože od dubna do dnešních dnů nám tady narůstá srážkový deficit a porosty chmele trpí nedostatkem vláhy. Máme spočítáno s agronomickým úsekem, že už nám chybí skoro 100 milimetrů srážek proti dlouhodobému průměru od začátku roku. To je v podstatě pro představu 100 litrů vody na 1 m2 ,“ popsal předseda Zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský.
Pokud by měli v zemědělském družstvu v Kokorách všechny potřebné plochy zavlažovat znamenalo by to desítky tisíc plných cisteren vody, tak ale stejně není kde brát. Nejvíce sucho postihuje nedávno vysazené rostliny. „Tato chmelnice byla v minulém roce obnovována novým porostem chmelové sadby, je to takzvaný prvák. Když se podíváte, je to jak nitky. Ty rostlinky jen živoří, aby si vůbec zachovaly život a vůbec se nerozvíjí tak, jak by měly. Ony by už měly mít 1,5 až 2 metry a v podstatě jsou ve stavu latentním a čekají na každou kapku deště,“ doplnil Lichnovský.
Problémy mají i drobnější pěstitelé. „Co se týká konce zimy, tak ta byla relativně dlouhá a potom nebylo žádné jaro, přešli jsme přímo do léta. Tady je to krásně vidět na hrachu, který sklízíme na zeleno, na lusky. Máme tady zaseté 4 odrůdy a tady ty první tři řádky hrachu, je to hrách Oskar, který je nejvíce raný a narůstá běžně minimálně dvojnásobné výšky, ale právě proto, že deště přišly pozdě, tak ten hrách je strašně nízký,“ vysvětlil Jiří Měšťánek, který provozuje v Bochoři Farmu Měšťánkovi.
Kvůli suchému a teplému počasí začaly letos dříve i samosběry jahod. „Jahody začaly přibližně o 10 dnů dříve. Máme ranou odrůdu, jmenuje se Rumba, u ní jsme si oblíbili to, že tato odrůda nám připadá taková silná. Má silný kořenový systém, takže ona si dovede částečně se suchem poradit, ale i tak dostaly ty jahody letos zabrat. My jsme zalévali, ale velmi omezeně, protože máme omezený zdroj vody,“ dodal Měšťánek.
Nejvíce trpí zelenina, kterou museli zemědělci v některých případech zasévat i vícekrát, protože vůbec nevzešla. „Nejvíce to zasahuje košťáloviny, ty se zatím drží, ale potřebují hodně vody. Nejhůře je na tom petržel a mrkev, tu jsem musel dvakrát přesazovat. Celer to celkem zvládá, ale špenát vůbec nevzešel. Ředkvičky jsou dřevnaté, suché, nevzcházejí dobře. Toky, které jsou použitelné, tak jsou aktuálně v zákazu ale ani v nich není dostatek vody. Takže toky nepoužíváme a používám soukromé studny, ale musíme to dovážet přímo na pole někdy i 6 kilometrů. Je to nákladnější, složitější na čas a na všechno,“ popsal Jakub Špunar, který hospodaří v okolí Brodku u Přerova.
I přes srážky, které byli začátkem týdne, zůstávají hladiny toků přibližně na třetině běžného stavu v tomto období. „V týdnu se na území vyskytovaly místy významné srážkové úhrny, které však situaci ve vodních tocích zlepšily jen minimálně. Vliv je jen prozatímní a očekáváme další poklesy. Vsetínská Bečva v této době vykazuje 35 % obvyklého průtoku, rožnovská Bečva 31 % a v Dluhonicích je 25 %,“ sdělila tisková mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
Stav vody je ještě horší na drobných tocích, kde se voda drží už jen v tůních a nerovnostech ve dně. Povodí Moravy proto vydalo obcím doporučení k zákazu nebo omezení obecného nakládání s vodami.
