Celkovou rekonstrukci kostela sv. Vavřince připravuje přerovská římskokatolická farnost. V rámci první etapy se má opravit střecha, která je v havarijním stavu a problém je i se statikou krovů a kleneb. Na opravy chce farnost získat dotaci z Programu záchrany architektonického dědictví.
Kostel svatého Vavřince v Přerově byl původně gotický a byl postaven v roce 1256, později prošel několika přestavbami a v první polovině 17. století kompletně vyhořel. Jeho nynější podoba pochází z první poloviny 18. století. Poslední větší opravy se tady dělaly ve 30. letech minulého století. „Záměrem je generální oprava kostela, nyní je podána žádost na Ministerstvo kultury. K podání žádosti byl třeba stavebně-historický průzkum. To byl první dokument, který mapuje stavební slohy plus stav celé stavby a k tomu se přidávají další plány na rekonstrukci střechy, která je v havarijním stavu, protože krytina už došla ve své životnosti, objevily se tam komplikace s táhly – dřevěnými prvky, které zajišťují statiku stavby. Takže aktuálně děláme také plány na statické zajištění kostela,“ popsal farář římskokatolické farnosti sv. Vavřince Josef Rosenberg.
Na vypracování projektové dokumentace přispělo farnosti město Přerov. „Římskokatolická farnost připravuje generální opravu kostela sv. Vavřince, v této chvíli připravují projektovou dokumentaci, která bude stát 225 tisíc. Město Přerov požádali o dotaci 120 tisíc, město na dnešním zasedání této žádosti vyhovělo,“ sdělil přerovský primátor Petr Měřínský.
Stav střechy, krovu a kleneb kostela v minulém týdnu zhodnotili odborníci z Národního památkového ústavu, architektka a statik. „Je třeba, aby nepokračovaly degradace, aby když se krov otevře, protože se bude měnit krytina, která je zcela chemicky degradovaná, z nečistot z ovzduší, tak je jedinečná šance při tom odkrytí krytiny udělat i statiku kleneb,“ vysvětlila architektka Taťána Tzoumasová.
Na klenbách a ve spojích střechy jsou praskliny, které způsobují opadávání omítky. „Ty praskliny nejsou novodobé, že by byly pět let staré, ale vznikly pravděpodobně hned po vybudování nového krovu, s tím, že se to stabilizovalo, ale pořád je to v pohybu. Zespodu jsme viděli, že se odlupuje omítka, to znamená, že tady nějaký pohyb stále je. Pohyb souvisí s krovem, protože na střechu působí kromě deště a sněhu především vítr. Nadměrné foukání se projevuje v Přerově, protože je kostel kousek od Bečvy a od větrného koridoru. Vítr konstrukci namáhá více než na co byla konstrukce spočítaná,“ doplnila Tzoumasová.
Statik rozhodl, že konstrukční systém střechy není nutné měnit, protože systém je funkční. Doporučil pouze kroky k prodloužení životnosti materiálu případně výměny poškozených trámů. „My jsme po prohlídce na místě a po diskuzi s projektantem došli k závěru, že není nutné konstrukční systém měnit, pouze je třeba zajistit prodloužení životnosti nátěrem kovových prvků a místa, kde došlo k napadení dřeva ve styku se zdivem nebo v místech, kde zatékalo- Tam je třeba nahradit napadené dřevo,“ vysvětlil statik a projektant historických objektů Jan Vinař.
Oprava střechy kostela bude stát přibližně 10 milionů korun, rekonstrukce celého objektu je vyčíslena na 50 milionů korun. Farnost chce kromě vlastních zdrojů požádat o podporu Ministerstvo kultury, Olomoucký kraj a město.
