Vzrostlé stromy z polesí Svrčov mizí. Velkou část původního smrkového lesa už lesníci pokáceli, stromy totiž napadl kůrovec. Zákrokem se ale les otevřel a vichřice dokonaly dílo zkázy. Ta první udeřila vloni v listopadu a druhá, ještě silnější, v letos březnu. Vyvrácené na zemi skončily třicetileté, padesátileté i osmdesátileté a starší stromy. Vlastníkem polesí je Město Přerov. To mýtiny postupně zalesňuje. Než ale z vysazených dřevin vyroste nový les, uběhnou desítky let.
Vichřice, která se regionem prohnala 17. a 18. března, nejvíce zasáhla severovýchodní okraje lesa na Svrčově. Polomy většího rozsahu se nacházejí hned na několika místech. Najdete je ve směru od Staměřic a Výklek na Skoky. Škody se zatím počítají. Stromy spadly i do nových výsadeb stromů a poničily i oplocení. Zbylé solitéry musí lesníci také odtěžit. „Vítr napáchal velké škody, odhadem spadlo asi 5000 kubíků dřeva. Většinou se jednalo o smrky, vyvrátily se ale i borovice a několik listnatých stromů,“ doplnila Svatava Doupalová z Odboru majetku a komunálních služeb přerovského magistrátu. „Je velká škoda, že se vyvrátily i mladé porosty, investice bývalých lesních hospodářů byla veliká, a pokud se les předčasně smýtí vlivem větru nebo kůrovcové kalamity, výtěžek z prodeje dřeva není relevantní vynaloženým nákladům,“ dodal lesní hospodář z Polesí Svrčov Vít Navrátil.
Během posledního půl roku už je to podruhé. Vichřice na konci listopadu vyvrátila 3700 kubíků dřeva. „Je to zapříčiněno mokrým a kamenitým podložím. Stromy neměly oporu. Situaci ovlivnila i kůrovcová kalamita, zápoj a souvislost lesních porostů je narušená a v důsledku toho jsou otevřené stěny náchylnější k vývratům a polomům,“ vysvětlil Vít Navrátil.
Kůrovci se na Svrčově daří velmi dobře. Vzrostlý les tvoří převážně smrky, a ty jsou navíc vzhledem k tomu, že rostou v pro ně nevhodném prostředí, oslabené. Tisíce malých broučků si tak má na čem pochutnávat. „Bohužel tady bylo v minulosti uměle vysazeno příliš mnoho smrků a tento druh stromu v těchto polohách správně nemá růst,“ doplnil Vít Navrátil. Podle něj v těchto lesních vegetačních stupních by správě měly převažovat listnaté stromy, a to z 80 procent, smrk by měl tvořit 6 – 10 procent lesa a zbytek by měly být borovice, modříny a jedle. Nové dřeviny, které lesníci sázejí na rozsáhlých mýtinách, už mají správnou druhovou skladbu. „Vysazujeme hlavně duby, buky, javory, lípy, nějaké procento jedlí a podporujeme přirozenou obnovu borovic a modřínů,“ vyjmenoval Vít Navrátil.
Podle informací Svatavy Doupalové z přerovského magistrátu město Přerov, coby vlastník, v roce 2017 do pole polesí Svřočov investovalo zhruba 10 milionů korun, za prodej dřeva utržilo 11,5 milionu korun. Vzrostlý les ale postupně mizí, některá místa jsou na první pohled zcela holá, čerstvě vysázené dřeviny nejsou téměř vidět. „Určitě tady nějaký les zůstane. Většinou to budou ale porosty v menší nebo nižší věkové hranici. Vyšších porostů už tady mnoho nezbývá, jsou ostrůvkovitě roztroušené po celém polesí,“ zhodnotila situaci Svatava Doupalová. Přestože na některých místech regionu byl kvůli polomům vyhlášen zákaz vstupu do lesa, do toho svrčovského se může. Popadané stromy jsou z větší části už z lesních cest odklizené.
